VYPRÁVĚNÍ NEJEN U VÍNA S PŘÍJEMNÝM NAKOPNUTÍM

Edit díky moc za včerejší debatu...bylo to skvělé a pro mě neskutečně inspirující 🙂 a všichni, kteří nepřišli o hodně přišli!

Martina Ondrášková

UPLYNULÁ VYPRÁVĚNÍ:

NÁVRAT K SOBĚ aneb 3 měsíce sama s dětmi v opuštěné vísce na jihu Kréty

S blížící se čtyřicítkou mi na vrata začala bušit silná potřeba změny. Podívala jsem se tedy svým strachům zpříma do očí a ukázala těm pacholkům cestu ven a na konci loňského roku „frrr“... Odletěla jsem si "klidně" na 3 měsíce s dětmi na Krétu...

Zbláznila jsem se? Proč jsem odletěla? Co jsem hledala? Našla jsem to? Co na to mé děti, můj muž a okolí? Povedl se mi návrat na vlastní cestu? Ale proč jsem ze své cesty vůbec sešla? Bála jsem se? Měla jsem o svém rozhodnutí pochybnosti? A jak jsem s dcerkou (3. třída) zvládla domácí školu? Je něco takového pro ženu vůbec přípustné? Může žena v roli matky a manželky udělat to, po čem touží její vnitřní já? Lze vůbec jít svým směrem, svou vlastní cestou? A co to vůbec celé znamená...???

Přečtěte si nejčtenější článek z Kréty

.

PROČ BÝT NORMÁLNÍ, 
KDYŽ MŮŽEŠ BÝT ÚPLNĚ NORMÁLNÍ?

V listopadu 2018 proběhlo první Vyprávění u vína... Nevím, kolik se toho vypilo, ale vím, že přetáhnout o 80 min je pro mě hřejivou zpětnou vazbou. Téma tohoto večera "Proč být normální, když můžeš být úplně normální" sedlo jako prd.. na hrnec. 

Ahoj Edit, já ti děkuji za včerejší večer, který bylo nej :-). Moc jsem si to užila a už se nej těším na další.

Lucka Homolková

Eddie, díky za BOMBASTICKÝ a hlavně (ne)normální večer.

Kristýna Kafkováwww.kristynakafkova.cz

A O ČEM BYLA KROMĚ NORMÁLNÍ NENORMÁLNOSTI ŘEČ?

  • O vystrkování růžků ze své "bezpečně-normální" ulity (uf, makačka jako blázen...)
  • O láskyplném a vášnivém unášení se proudem života.
  • O tom, že chodit proti sobě FAKT NORMÁLNÍ NENÍ!!!
  • jste si dnes položila oblíbenou otázku mé maminky: "A kdo kdy řekl, že to má být zrovna takhle?"
  • O (ne)normálních zvycích, tradicích a způsobech, které nám dokáží dát pěkného čouda...
  • O tom, že je fajn považovat své vlastní pochybnosti za zcela irelevantní a upřímně legrační.
  • O tom, že KAŽDÝ a NIKDO je (není) NORMÁLNÍ.
  • O tom, že když budu mít za své nejvyšší kritérium svou RADOST, tak zákonitě budu volit jiné věci, než kdybych se snažila potěšit ostatní a řešila, co je ta správná/NORMÁLNÍ/odpovídající věc, kterou by měla udělat.
  • A hlavně o tom, že SNAŽIT SE BÝT NORMÁLNÍ JE FAKT TRAPNÝ, protože ŽIVOT NÁS MÁ zkrátka BAVIT.