Podpořte radostné nastavení mysli svého dítka. Stáhněte si afirmační karty a další MATERIÁLY ZDARMA.   

.

Vstup do členské sekce. PLATÍ POUZE PRO PLATÍCÍ ČLENY! Pokud máte také zájem, nabídku najdete v našem obchůdku.

UVOLŇOVÁNÍ KREATIVITY

18.5.2018 jsem si vzala štětec do ruky a začala jsem malovat. Bylo to příšerné. Stejně tak i další pokusy. Zkoušela jsem to zas a znovu. Představovala jsem si, jak mi pod rukou vzniká něco úžasného. Opak byl ale pravdou. Každý dokončený pokus mě přesvědčoval o tom, že malovat vůbec, ale opravdu vůbec neumím.

Jenže má kreativita mi nedávala spát. Ano, kretivita je v každém z nás skutečná jako krev. Probuzená a proudící kreativita je nezbytná pro napojení se na své vnitřní Já, na Vesmír, na sebe, na svou vlastní cestu. Náš vnitřní umělec je naše vnitřní dítě, které potřebuje pozornost, péči a má neustále veliký hlad. 

Bylo to pár měsíců poté, co jsem prodala svou značku Strollering, kde se má kreativita rozhodně nenudila. Teď ale nebylo už pár měsíců do čeho píchnout a má kreativita chtěla zpátky do hry. A tak jsem to malování zkoušela dál. A zase to nešlo. 

Ani omylem mi to nešlo tak, jak to jde většině lidem, kteří se rozhodnou malovat. Ti vezmou štětec, barvy a začnou na plátno přenášet představu, kterou mají v hlavě. Já nikdy žádnou představu neměla a když jsem ji měla, tak o to hůř to celé dopadlo. Jenže KREATIVITA je akt víry a jediné, co je potřeba udělat, je zůstat této víře věrni. 

Dívejte se za “výsledky”. První pokusy člověka většinou odradí, protože existuje srovnání. Avšak malé dítě považuje každý svůj výtvor za absolutní pecku. My NE! Vidíme před sebou všechny ty umělce a profíky a vedle nich se v rohu krčí naše šílené pokusy. „To si jeden myslí, že napatlá pár barev a je to obraz,“ utrousila mezi zuby na dětském hřišti jedna z maminek, která mě po koutku sledovala. Podrazilo mi to kolena a chtěla jsem se vším práštit. Stáhnout se, zablokovat se, vrátit se zpět do bezpečí a jen nečině přihlížet. Má KREATIVITA mi to ale naštěstí nedovolila, a tak postupně objevuji způsoby jak i já, naprostý nemalíř, mohu malovat, tvořit a prodávat (chi, chi) obrazy, karty, sešity plné barev.

První, kdo začíná malovat je NADŠENÍ a touha něco VYTVOŘIT. V zápětí však nastupuje KRITIK = MYSL!!! Všechny ty kecy, strachy a nejistotu plodí naše mysl. Ta je tu ale od myšlení, od toho, aby vypočítala nerovnici nebo vyluštila křížovku. Ne od tvoření a to je potřeba ji vysvětlit. Mysl má tendenci kategorizovat a srovnávat. No a ten největší průser je, když člověk se svou myslí začne ztotožňovat. 

Nikdy jsem nemalovala, a proto jsem začala. Cítila jsem, že tam na mě čeká něco úžasného, aneb skoč, křídla roztáhneš potom.

„Každé stéblo trávy má svého anděla, který se nad ním sklání a šeptá: Rosť, rosť.” (Talmud)

Tenkrát jsem se rozhodla namalovat jeden obrázek denně. Samozřejmě žádné plátno, jen obyčejné papíry a barvy, co měly děti v šuplíku. Nevěděla jsem (a stále nevím) nic o míchání barev, o kompozici, o prostoru. Vůbec nic. A kupodivu mi je toto NIC čím dál víc příjemnější, protože právě toto NIC nesvazuje, nechává mě volnou.

Nikdy mě vlastně nenapadlo, že když člověk něco neumí tak, jak se to normálně umí, tak nemusí předstírat, že to umí, nemusí se snažit o dokonalost a naopak si v tom celém procesu může jen rochnit a užívat si, že není žádný odborník, žádný specialista, že klíďo-píďo může smíchat dvě nesmíchatelné barvy dohromady a může zkrátka dělat všechno, co ho zrovna napadne

Každý obrázek, který jsem vytvořila a tvořím, mi ukazuje to, co předávám ve svých kurzech dál. Postupem času mi například došlo, že to, že neumím nalovat strom ani portrét přeci neznamená, že neumím nic vytvořit. KREATIVITA JE NEOHRANIČENÁ a tvůrčí energie je všude okolo nás, je v nás, jsme ji plní a Ona touží se vyjádřit skrze nás. 

Ochraňujme a milujme svého vnitřního umělce.